neděle 4. září 2011

Zapečené ložisko s prachovo-vazelinovou redukcí

Tak jsem se pochlapil.

Po měsících rádiově řízeného klidu jsem se včera vrhl na opravu Slashe, který jestli vzpomínáte, fungoval od poslední vyjížďky jen jako nepojízdný bzučák. Rozborka zadního poloauta je pro mě už nějaký pátek otázka pár minut (dokonce mi po každé zborce zbývá míň a míň šroubků) a tak jsem se po pár minutách díval na jasnou příčinu zařazenýho neutrálu. Jednu z příčin, ehm.

Na hnacím kole mají být zuby, proto se to jmenuje ozubené kolo. Ty tam nebyly. To by vysvětlovalo, proč se vůz po příslušném povelu nehýbal. Posilněn vědomostí jsem se vrhl do opravy a tím, že hnací kolo 54T objednám. Vyměnil jsem tedy diferenciál za spojku, jejíž zuby byly stále na svém místě... Chtěl jsem ho vlastně vyměnit, ale to by nesmělo být ložisko, ve kterém se za normálních okolností točí hnací hřídel, kaput. Nádherně zatavené do něčeho, co bylo dost tuhé, aby se to celé točilo.

Blablabla. Jenže co je na celé věci výjimečné? Nějakým nedopatřením jsem v bedně od Jarna Trulliho našel nové ložisko, které pasuje na místo toho spečeného. Nachápu. Zborka, nabití baterek a 25 minut čisté rozkoše na stavbě za plotem bylo jen třešínkou na R/C dortu.

A to, že jsme tam jezdili se sousedem a já si NIC NEULOMIL ANI NEROZBIL ANI NESPÁLIL??

Nezdálo se mi to?


Slash is back!


Zdravím do zenového centra,

Happy Rick