čtvrtek 25. prosince 2014

All I want for Christmas..

..is you, ScaleArt.


Kluci moji, poslední dny nedělám nic jinýho, než že píšu několika desítkám dalších Ježíšků. Doporučuju strávit taky nějakej ten čas sebezničujícím studiem dokonalé ministrojařiny


Celé aus kof? Ja wohl. Tršístupňová přefodovka? Ja, sicher. Usávěrky differenzialů fernbedient? Na bitte? Doch! Hydraulik k pochonu sklápiečky? Gerne. Alles was man (RC man) zum Orgasmus braucht.

Další kapitola je RC souprava. Vlastní výroba, mohu-li soudit. Víc Absolut, než ta vodka. Několik večerů jsem sjížděl jen informace a videa k vysílačce Commander 5000. (jméno modelu není daleko od ceny.. v Eurech, ehm).

Čímž se dostáváme k něčemu, co mě, mírně řečeno posunulo od koupi téhle nádhery o několik neobjevených ropných vrtů na mé zahrádce dál. I když ani to by to při současné ceně ropy nemuselo stačit. Einfach, es ist mir bisschen zu teuer.

Důkaz místo slibů: Základní tříosák sklopka s kompletním pohonem, hydraulikou, elektronikou a vysílačkou (zmiňovaný opulentní Commander 5000), to máme bratru 6-7 tisíc euro.


K tomu jsem si nerozuně přidal přívěs s třístrannou sklopkou, auch mit hydraulik und elektronik ausgestattet und pak jsem padl do mdlob. 

..následuje pauza, než vás někdo probere z mdlob...



Tak jsem začal zjišťovat, co za tou cenou vězí. Skončil jsem u dokumentárního filmu o firmě jako takové. Asi tam napíšu, jestli nemají volný místo třídiče nepoužitých matiček.



Kluci (a holky, pokud sem nějaký chodíte), přeju vám krásný zbytek vánočních svátků a vstup do roku 2015 tou šťastnou z vaši dvou až tří nohou. A pokud nám takovou pěknou sklopku nikdo nenadělí.. nevadí. život je přece krásnej i tak.

Váš Rick alias Já, vy vite.

úterý 13. května 2014

Díl třetí: Ve svém živlu aneb "Třikrát a dost"

Tak si na tu kopřivu posvítíme..

To nejlepší nakonec, připravil jsem si pro vás záběry z vlastně první ostré jízdy se zahradnickým speciálem Ricka Pampelišky a jeho pomocníka, metrosexuálního renegáta Boba. Tomu nohy stále nevoní, ale na cestování na korbě si tak nějak zvykl a zpestřuje si ho ukazováním obscénních gest na kolemjdoucí.

Rick je trochu nezdvořák

Můžete si všimnout, že v divokých lesích zvíkovských došlo při srážce s divokou zvěří k drobným škodám na majetku. Ale co jsou zpětná zrcátka proti uspokojení z dobře odvedené práce. Tou byla zakázka na pokácení statné kopřivy a posekání velkého lánu mechu. K tomu, aby se vůbec mohla uskutečnit, musel Rick sjet horu Kořenovku, přejet most Dřevák a nakonec vyšplhat na náhorní plošinu Vietnamka, kde ho ještě čekalo brodění desítky bahnivých hlubokých kaluží.

Pokud se divíte, že je Hilux hotov rok a k první ostré akci došlo až teď .. tak jsme na tom stejně - taky se divím. Ale to je asi všechno, co k tomu můžu říct. Co ale napíšu s chutí je, že pocit z jízdy po singletracku, jednomužné stezce, zpestřené broděním písčitého potůčku, byl za všechny modelářské prachy. Amatérské video natočili neuměle členové brigády ochrany kopřiv a mechu - BOKAM za účelem podání stížnosti na kácení vzácných deštných (celý víkend lilo) pralesů zvíkovských lesů u místního starosty.


Foto dává odpověď na kvízovou otázku z prvního dílu. Členové BOKAM se v lese neštítili spustit palbu. Naštěstí má Rick v místě průstřelu v kapse dveří Atlas léčivých bylin od Alfréda Šťovíka. Ten mu s jistotou zachránil život.


Ten se jim ale opakovaně zapírá - na což by si oni rádi stěžovali, jenže už není u koho - místostarosta je totiž permanentně na rybách.



Trialová sekce

Cesta za prací

Trakce a průchodnost terénem mě mile překvapila, pokud neuváznete na břiše, projedete s rozumem skoro všechno. Hezky se na to dívá a brodění potůčku, kdy si auto hráblo v písčitém podloží a nakonec vyjelo na břeh, bylo jako 1:1.

Výdrž baterky nemůžu komentovat, jelo to cca hodinu a nebylo poznat, že by ztratil sílu.


Po návratu z výpravy..



 ..byl kupodivu pomocný personál rád, že se Bob vrátil






Tak. 

Třetí díl reportu z našeho (taky)modelářského víkendu je u konce, jako ostatně i kariéra Ricka Husemana, coby bloggera.

Je čas skončit, přátelé! 

Návštěvnost tohohle blogu udržuje na kladných číslech jen to, že se chodím dívat, jestli se sem někdo chodí dívat. No a co myslíte?

Nechodí.

Tak modeláři, sbohem, jedeme s Bobem najít na naší zahradě trojlístky, mám pocit, že jsem tři zahlídl vzadu za studnou.



Kazí mi můj trávník.

Navždy váš Rick





pondělí 5. května 2014

Díl druhý - Na moře, posádko!

Noooo, čekal jsem ledacos, ale takový traffic hned první den po publikování příspěvků - to je mazec. A těch tipů na soutěžní otázku z Prologu.. Doteď jsem je nestihl všechny vyhodnotit.

Abych vás udržel v otáčkách, nezpomalím a pustím do vás další dávku.

Jedním z RC účastníků našeho mrazivého modelářského výletu byl i katamarán ProBoat Black Jack. Stříďákem pohaněný závodní katamarán s vysílačkou Spektrum DX2 myslím.


Hladina klidná, rybáři celkem daleko (přinejmenším tak daleko, že při by své nasranosti nestihli doveslovat k našemu molu), sluce prosvětluje romantickou zátoku Orlíku.

Loď je krásně stabilní, nevěřil bych, že něco na vodě může takhle zatáčet a držet směr. Rychlost? Asi takhle: obrovská, vezmete-li v potaz fakt, že se vám převrátí uprostřed rybníka na vsi. Absurdní, pokud se vám totéž stane uprostřed Orlíku.

"To se nestane, chceš si to zkusit?", nabízí mi majitel.

Jasně, uřídím Slashe, nějaká pramice mě nemůže překvapit. Pár opatrných osmiček, trochu víc na plyn a je to paráda. Je tak stabilní, že se fakt nemůže nic stát.

"Ty vole jak ji tam odsud dostaneme?"

"No tak já se svlíkám a jdu si zaplavat." říká majitel, přestože jsem řídil já.

Takticky se s ním nehádám, ale je mi to blbý, tak ho přesvědčím, že když počkáme a budeme mít štěstí, že si bezvětří udrží svůj směr, do deseti minut k nám loďka dodriftuje.

Dodriftovala. Co se stalo nevím, ale najednou se pod trup dostal vzduch a bylo to. Jako Audi v LeMans.

Promo video už ukazuje, že to byl fakt pech, to se nemůže opakovat.. Nebo může?





Váš Rick Potápka

P.S. Jo a kluci, choďte mi sem, prosimvás.. Už víte, co je ta fotka v kvízu?

neděle 4. května 2014

Díl první - Zed is dead, baby, Zed is dead..

Tenhle díl modelářova jara je tak krátký, jak je smutný. Anežka se pustila do trénování jízdy s Kubovým Revem. Taťka se raduje, že aspoň jeden z potomků je úchyl.

Docela jí to jde, už jí půjčím i plyn a nechám ji jezdit po zahradě. Když usoudí, že "uš to umim, taty", tak ji vezmu na ulici. Pro jistotu jí připomenu, že nemá jezdit blízko plotů a hlavně, hlavně se má vyhnout sousedově bráně, když tu ...


Nejede to a já nemůžu přijít na to proč..

Je to talent, Kubovi se doteď povedlo jen dvakrát urazit přední kolo.  Asi jí budu muset pořídit něco odolnějšího..


Májová trilogie - Prolog

Třešně odkvétají, slunce se probojovává skrz šedé jarní mraky, děvčata všech věků a barev nechávají všechno nepotřebné oblečení doma, golfová hřiště se začínají zelenat. Teploty vzduchu dosahují místy letních hodnot a dny jsou nádherné. 

Moderní umění v podání Ricka Pampelišky a smradlavého Boba


V golfistovi ve mě vyvolává tohle období šimrání v pánvi. Modelář uvnitř ale i na hřišti přemýšlí, jak by Slash svištěl po fairwayi a jestli by HiLux vyjel z hlubokého bunkru. Celý já pak při jakékoli činnosti obdivuji slovanskou krásu na každém kroku - obzvlášť pak za horkého dne po náhlém silném dešti. Prostě krásný čas pro všechny Já v nás.

Což mě přivádí k tomuhle víkendu, na který stálo za to si počkat.


Sobotní teplota 3 stupně nad nulou a díky velké vlhkosti vzduchu vnímaná teplota těsně pod nulou. Příjemné setkání naší malé party z dob studií, která se díky plodnosti mužů a nenasytnosti žen na straně jedné a nenasytnosti mužů a plodnosti žen na straně druhé rozrostlo na neuvěřitelných 30 a víc účastníků zájezdu. O přesném počtu panují dohady, protože za celou dobu nebyl nikdo schopen spočítat všechny děti. Pořád někam lítaly a kromě toho si byly dost podobný.

Ale zpět k modelářům. Jako návnada na první díl trilogie - copak je na titulním obrázku?



pondělí 10. února 2014

Hotovo. Tečka.





I když,  vlastně.. kdy má modelář hotovo? Už teď jsem si všiml, že se mu nějak klátí pravý zrcátko.. zase bude co dělat. Na to, že vůbec nejezdíme, docela slušný ztráty. A to šel jen jednou přes budku -zato hned pětkrát.
 Na první pohled upoutá znak Toyota na masce chladiče


No ale popojedeme: konečně jsou na místě blatníky, které skoro rok odpočívaly v krabičce. Než jsem je stihl nalepit, vyschlo mi lepidlo. Prostě stavím rychlostí angolského kosmického výzkumu. 

Na druhý pohled už tolik ne


Naše zahradnictví expanduje a jaro se blíží. Bude se sekat, řezat, prořezávat, zasévat, sázet. Vytrhávat. Zalévat. Takže jsem musel přijmout pomocníka. Je to tupec, ale s motorovkou to umí. Jmenuje se Bob. Strašně smrdí, proto jezdí na korbě.

Bob rád jezdí vzadu.




Zahradě zdar!

Zelený Rick



sobota 18. ledna 2014