Ahoj, ahoj, ahoj!
mám v sobě modelářský přetlak, takže se teď vyvrhnu. Za prvé bych vám chtěl říct, co jsem dneska dělal a pak mám pro vás kvízovou soutěžní soutěž.
To bylo tak s Kubovým e-Revem po jedné vyjížďce, kdy jsem mu otcovsky (takže dobře) poradil, aby dal pozor na obrubníky:
Taková lapálie! To je jako když Bruce Willise trefí střepina. To zmáknu dřív, než bys řekl sbíhavost.
No vždyť říkám. Brnkačka. To stihnu ještě sjet do Hornbachu pro žárovku a na katstr pro výpis a pak na dobrej obídek a pak si dám šlofíka a pak budu před Majkou dělat jak jsem dřel.
Když jsem ho otočil na záda, zjistil jsem, že to není Bruce. Spíš bezejmenný hrdina, víte, takovej ten, jak má na zádech malou dirku a chroptí. A jak mu tak jeho milá, nebo nejlepší kamarád (podle pojetí filmu), svírající ho v náručí, říká, že `to bude dobrý`, tak ho otočí a celý kino vidí, že ubohýmu četařovi chybí půl břicha a střeva jsou navolno.. No tak stejný jatka jsem dneska zažil na kuchyňský lince.
Dívejte na ten masakr.
No, vypadalo by to, že nejtěžší bude spasovat ten diferák do novýho domečku. Jenže chyba lávky (samozřejmě té expediční, scale lávky!) Daleko těžší bylo uhádnout, na co je ta hromádka šroubů a prťatejch věciček, který se po úspěšný opravě válely na stole.
A, tradá, tím se dostáváme k soutěžní soutěži:
Kolik vám v průměru po středně těžké operaci zbyde šroubků a dílů, který v tom naprosto jistě nemohly být?
Dík a mějte se!
Rick Zasemodelář
