sobota 3. října 2009

A ještě jedna, o ztrátě iluzí


Byl jsem se dneska podívat na naší (mojí a Myshakově) Nordschleife. Platíme příspěvky, tak co. Slash má novou těhlici - nesmějte se furt, fak se to tak jmenuje - tak jsem to jel projet. Zaprvý: Nejede to nijak rychle. Nevím, co s tím je, ale motor chrchlá jak starej bronchyťák. Ale o tom nepíšu. Na trati bylo plno, asi čtyři nebo pět chlapů tam honilo spalovací buggy. Legitimovali mě a pak mě nechali mýmu, jak se později ukázalo, mrzkýmu osudu.

Zatímco se oni "rozehřívali" a ladili předstih, nebo co to tam mají, já si v tichosti a bez dramatu vychrchlal ty svý tři baterky - rychlostí, která se ve srovnání s níma blížila rychlosti světla. Zhasnutýho světla. Byl jsem jak jejich mlíkař.

Tak jsem se omluvně dal do řeči s tím, co mě původně legitmoval a shodil jsem se, že si jenom hrajeme, že jsme vlastně hovno modeláři. A on na to jen:
"Chce to Baju 1:8, nitrák"

Já na to něco, jakože žena bude asi nasraná.
"Jo, to bude." a rozesmál se jak Frankenstein.

Takže už jsem pochopil, v čem je tajemství toho jejich bratrstva.

Další potvrzení mýho rozhodnutí z minulýho příspěvku...


Váš mlékař Dan.

1 komentář:

  1. Zbynďo, cítím s Tebou!!! Vždyt my si jen tak hrajeme, jsme hovno modeláři!!! A v Tvém případě bych si dovolil tvrdit, že jsi i spisovatel:-)

    OdpovědětVymazat