Vysvětlivky:
Kopa - kamarád
Péro - no, to je jedno
Milý malý kamaráde, tenhle příběh ti pomůže splnit tvý nejtajnější přání dozvědět se něco zajímavýho ze světa 1/10. Takže se posaď, otevři si pribiňáka a poslouchej, pohádka začíná.
Grafika „Brushless Hash(less)“ od Toda LeDuca (2010), galerie zažitého umění 1/10 Horní Počernice
Bylo jednou jedno rychlý hovado. A nebylo to jen tak obyčejný hovado, děti. Bylo to bezuhlíkatý hovado. V dětství ho zneužíval kuchyňskej robot, takže jeho reakce jsou trochu hysterický. Někde vrznou dveře a on vystřelí jak proton v Zernu. Jedno jak, jedno kam (většinou jinam, než vědci chtěli). Bum, děti, akorát bez atomovýho hřibu. Více, co je atomovej hřib? No.
Kapitola 1: Sprint na čtvrt míle (asfalt)
Nudanuda, šeď šeď.
Kecám, se starým autem jsem jezdil tak do poloviny naší ulice a pak zpátky, bál jsem se jednak, že ztratím signál vysílačky a druhak jsem se docela nudil, než se auto zase vrátilo. S novým, spárovaným s vysílačkou Futaba 3pm-x (2,4GHz) se vydávám až na křižovatku, kde už ho samozřejmě nevidím – nejsem tak statečnej, že bych se tam pouštěl dobrovolně, ale proto, že těch cca 160 metrů je minimální reakční doba od plnýho plynu k brždění. Víte, co je reakční doba? Ne? Obecně je to doba od chvíle, kdy Kopa potká na ulici Lindsey Lohan s přítelkyní do chvíle, než ho zatknou za výtržnosti (víte, co je to výtržnost? Ne? To je, třeba když někdo honí dvě lesby po Václaváku s pérem v ruce a kalhotama u kotníků. Jo vy nevíte, co je to péro.. tak nic).
Jinak kdykoli s tím zatočím při nějakým plynu, jde na budku (v případě, že to udělám v nějaký nemravný rychlosti (víte děti, co je to nemravný? To je to samý, jako s těma lesbama), nejde na budku, ale přes budku a to hned několikrát – no teda spíš hodněkrát. Třeba tak pětkrát. Takže jsem velmi opatrnej. Málo parkovišť je dost prázdnejch, málo silnic dost širokejch a málo pouličních lamp dost daleko. Takže se bojím.
Kapitola 2: Méně adhezivní povrch
Jak ztvárnil Tod LeDuc na své hliněné grafice „Brushless Hash(less)“ - což v překladu znamená .. no, je to asi nějaká blbost - auto má několik nabídek od Metrostavu na hloubení tunelu Blanka. Dobře mu dělá písčito-hlinité podloží, absolutně rovná plocha, se skoky, alespoň 200m dlouhá a 100 m široká. A přesně taková plocha .. nikde není. Je to v prdeli, děti. Takže jezdíme u nás na vsi za barákem, kde je však normální cesta o rozměrech normální cesty, tedy Slash je často mimo tuhle normální cestu v normální louce. Nesekaný louce. Takže ho často s mým mechanikem (viz foto) dlouho hledáme.
Mechanik týmu Toda LeDuca. Tod jich má víc, proto jim podepisuje čepice. Chytrý není, ale kola mění rychle. (Horní Počernice County, May 2010)
V podstatě, milé děti, je to ještě větší mazec. Zatáčet se bojím, s vytřeštěnýma očima se modlím, aby tam nebyl nějakej hup, kterej způsobí zase jev, který, my modeláři nazýváme autorotace. To se auto vznese, víte a na okamžik se z něj stane šmouha, to když se roztočí kolem některé ze svých os. Pak se ozve zlověstné „křup!“ a já vím, že je karoserie opět o krok vzdálenější stavu, ve kterém byla v lakovně v Počernicích. Au.
Kolikrát tak jedu, říkám si, jakej je to mazec a pak si všimnu, že nemám „pedal to the metal“, česky plnej knedlyk. Prostě se bojim. Jako vy. Jako malí kluci.
Tak to bylo pro začátek, a teď už mi spěte.
Tod Hrubín
Žádné komentáře:
Okomentovat